Názory a komentáře

Včerejší den (pondělí 7. 11. 2016) byl dnem proseb o odpuštění. Jednak proseb, aby nám odpustil Bůh, ale také abychom i my odpustili druhým. Protože jenom odpuštění je tím správným a jediným lékem na naše rány.

K tomu může posloužit i jedno netradiční zpovědní zrcadlo pro dospělé, které zpracovalo olomouckém Centrum pro katechezi.

„Týden modliteb za jednotu křesťanů“ se slaví každý rok od 18. do 25. ledna (nebo na jižní polokouli kolem Letnic) a je odezvou na Ježíšovu tzv. velekněžskou modlitbu, ve které prosil „aby všichni byli jedno“ (srov. Jan 17, 18) – citováno z webu www.pastorace.cz.

Mottem letošního týdne modliteb je citát „Povoláni hlásat mocné skutky Páně“ (srov. 1P 2,9). Na webových stránkách České biskupské konference jsou k dispozici aktuální texty pro tento rok.

Na následujícím odkazu je uveden výpis zajímavých článků zveřejněných na webu www.pastorace.cz, které se nějakým způsobem týdne modliteb za jednotu křesťanů dotýkají.

Marie Zrzavá

Investiční náklady

Nákup vozidel pro terénní služby Oblastní charity Havlíčkův Brod, které není možné financovat z finančních zdrojů.

Ostatní charitní služby poskytované v působnosti Oblastní charity Havlíčkův Brod

Dokrytí nákladů na provoz charitních služeb poskytovaných ve vikariátech Havlíčkův Brod a Humpolec. Možnost použití finančních prostředků na investiční náklady do služeb Oblastní charity Havlíčkův Brod.

Přímá pomoc potřebným

Pro řešení akutních situací, kde byla využita veškerá dostupná pomoc ze strany státu, obcí i rodiny. Pomoc bude poskytnuta dle stanovených pravidel organizace.

Dar na realizaci humanitárních projektů v Indii

1. projekt: Kvalifikační kurzy pro nevyučenou a nezaměstnanou mládež v oblasti Bangalore – Karnataka.
2. projekt: Dětské večerní vzdělávání v oblasti Bangalore – Karnataka.
3. projek: na mzdy provoz a údržbu školního autobusu v oblasti Mansapur.

Mimořádné situace

Krytí nákladů vzniklých při odstraňování následků povodní, požárů, apod. pomoc uprchlíkům

Oblastní charita Havlíčkův Brod

Dne 8. prosince 2015, kdy slavíme slavnost Neposkvrněného Početí,
se zahajuje Svatý rok Božího milosrdenství, který potrvá do slavnosti Krista Krále 20. listopadu 2016.

Vyhlášení Svatého roku Božího milosrdenství oznámil papež František během své homilie v březnu tohoto roku.

Papež uvedl, že důvěryhodnost církve závisí na větším milosrdenství a menší strohosti. Vyzval věřící po celém světě, aby převzali část zodpovědnosti za chudé a utlačované, aby dali jíst hladovým, pít žíznivým, ošatili nahé, uvítali cizince, navštěvovali vězně a pohřbívali mrtvé. Papež nám ve své bule Misericordiae Vultus (Tvář milosrdenství), skrze kterou vyhlásil tento rok Božího milosrdenství, přímo říká: „Jak toužím po tom, aby byly nadcházející roky proniknuté milosrdenstvím, aby se vyšlo vstříc každému člověku a přinesla se ke každému Boží dobrota a něha!“ 

Tradice svatého roku byla založena ve 13. století. Svatý rok je doba pro obnovení vztahu člověka s Bohem.

Mottem roku Božího milosrdenství je biblický citát z Lukášova evangelia Milosrdní jako Otec, které nás upozorňuje, že stejně jako Otec, ani mi nemáme posuzovat a odsuzovat ostatní (nemáme na to ani právo), ale máme odpouštět a darovat lásku (i když to zrovna neodpovídá naší libosti).

A proč právě nyní rok Božího milosrdenství? „Toto je čas pro církev, aby znovu našla svoje poslání být znamením a nástrojem Božího milosrdenství“, uvedl papež.

S vyhlášením a trváním Svatého roku souvisí i otevření Svaté brány, Brány milosrdenství nejen v Římě, ale po celém světě. První Bránu milosrdenství otevřel apepž již při své návštěvě Středoafrické republiky. V úterý 8. prosince 2015 během bohoslužby otevře papež Svatou bránu v bazilice sv. Petra (na ČT můžete sledovat přímý přenos bohoslužby). Následující neděli 13. prosince 2015 se otevře Svatá brána v bazilice sv. Jana v Lateránu a potom i v ostatních papežských bazilikách. Vůbec poprvé v dějinách budou tuto neděli Svaté brány otevřeny také v katedrálách nebo jiných významných kostelech po celém světě a po celý rok.

V naší královéhradecké diecézi se můžete zúčastnit otevření Svatých bran zde:
13. prosince 2015: Hradec Králové, katedrála Svatého Ducha v 15.00 hodin
1. ledna 2016: Luže, Poutní kostel Panny Marie Pomocnice na Chlumku v 9.30 hodin
1. ledna 2016: Želiv, kostel Narození Panny Marie v 10.30 hodin

Svatý rok milosrdenství je spojen s odpustky, jejichž získání je provázeno obvyklými podmínkami a krátkou poutí ke Svaté bráně, otevřené v každé katedrále a mnoha dalších kostelích.

K příležitosti výročí vydání koncilního dekretu Ad gentes byly zpracovány následující přímluvy:

Prosme za církev, aby podle Kristova příkazu ve světle Ducha svatého vycházela ke všem národům a vedla je skrze svou službu a své oběti k milosti víry, svobodě a Kristovu pokoji.

Prosme za věřící, aby se příkladem svého života i svědectvím svého slova stávali znamením Boží přítomnosti ve světě, odkrývali druhým lidem bohatství církve a probouzeli v nich pravdu a lásku zjevenou Bohem.

Prosme za ty, kteří Pána Ježíše neznají. Ať on sám, který je cestou, pravdou a životem, osvěcuje jejich kroky a otevírá jejich srdce pro přijetí Boží lásky.

Prosme za pracovníky v misijních oblastech, aby svou modlitbou, službou a nasazením přiváděli ty, kterým slouží, k poznání Boha a jeho oslavě.

Prosme za pronásledované křesťany. Ať je Pán posiluje v jejich strádání a promění srdce jejich nepřátel; ať ve spojení s Kristovou obětí na kříži žijí velikonoční nadějí, ve které je bolest a smrt překonána slavným vzkříšením.

ACTA CURIAE REGINAE GRADECENSIS 11/2015

„Víra bez skutků je mrtvá.“ (Jak 2, 26)

Předposlední neděli v říjnu se uskutečnila Misijní neděle. V tento den modliteb za misie stejně tak jako po celém světe i u nás většina kostelů ožila dětmi v kostýmech a barvami Papežských misijních děl. Velmi si vážíme lidí, kterým není lhostejný život druhých a pomáhají potřebným bez ohledu na jejich barvu pleti, náboženské vyznání či národnost. Zejména vaším prostřednictvím ožívá naše víra a naše země je obohacena touto štědrostí.

Děkujeme všem farnostem, Misijním klubkům i jednotlivcům a všem ostatním, kteří se podíleli na přípravách a průběhu oslav Misijní neděle.
Děkujeme za dary, bez ohledu na jejich formu.
Děkujeme za Vaše společné modlitby za misie, misionáře, šíření víry a misijního růžence.
Děkujeme za vaše ohlasy a fotografie oslav z různých koutů Čech a Moravy.
Děkujeme, že podporujete Papežská misijní díla, která spojují Vaši pomoc se šířením víry v rámci Kongregace pro evangelizaci národů.

Bůh Vám žehnej.

Pohled pro misie®

Přípravu na Vánoce můžete spojit s pomocí nejchudším dětem. Jednou z takových aktivit PMD na podporu dětí, které nemají prostředky k důstojnému životu, je Pohled pro misie – VS 140. V kanceláři PMD lze objednat předtištěné pohlednice, na které pak děti i dospělí namalují hezké vánoční motivy. Můžete uspořádat výstavku těchto pohlednic, spojit např. s promítáním misijních filmů či hudebním vystoupením dětí. Takto získané finanční dary budou využity na podporu chudých dětí, např. na Filipínách.

Jeden dárek navíc® pro děti v Africe

Nezapomeňte o letošních Vánocích na děti, které strádají a připravte jim Jeden dárek navíc. Přispějte na jídlo, zdravotní péči a vzdělání sirotků v Keni. Podpořte farmu a výstavbu rybích sádek při zdravotním centru v diecézi Eldoret v Kaptagatu, aby toto centrum mohlo být nezávislé na cizí pomoci. Náklady na stavbu, materiál a práci činí přibližně 650 Kč na jedno dítě, kterému bude z těchto prostředků zajištěna obživa, základní potřeby, zdravotní péče a vzdělání. Vaše vánoční dárky, prosím, pošlete nejpozději do 31. 12. 2015.

V Keni, kde na 10 000 obyvatel připadá jeden lékař, jsou velmi zapotřebí zdravotní centra, která umožní dobrou péči a kvalitní vzdělání. Ve zdravotním centru Kaptagatu jsou opuštěné děti a mnohé z nich jsou postiženy virem HIV/AIDS. Z farmy děti dostávají maso a zeleninu a prodejem ryb se hradí všechny jejich potřeby.

Papežská misijní díla, 543 51 Špindlerův Mlýn 33, tel. 604 838 882, pmd@missio.cz, www.missio.cz,  číslo účtu: 72540444/2700, VS: 240. Do zprávy pro příjemce uveďte: Keňa. Zájemcům vystavíme potvrzení pro daňové účely.

Mgr. Leoš Halbrštát
národní ředitel PMD

Jako Maria se odevzdávat milosrdnému Ježíšovi: „Udělejte všechno, co vám řekne“ (Jan 2,5)

Milí bratři a sestry,

24. Světový den nemocných mi poskytuje příležitost být zvláště nablízku vám, drazí nemocní, i těm, kdo o vás pečují.

Jelikož se Světový den nemocných bude slavnostním způsobem připomínat ve Svaté zemi, navrhuji, abychom letos meditovali evangelní příběh o svatbě v Káni (Jan 2,1-11), kde Ježíš na přímluvu své Matky učinil svůj první zázrak. Zvolené téma – Jako Maria se odevzdávat milosrdnému Ježíšovi: „Udělejte všechno, co vám řekne“ (Jan 2,5) – se velmi dobře začleňuje i do rámce Mimořádného jubilea milosrdenství. Hlavní eucharistická slavnost se bude konat 11. února 2016, kdy nám liturgie připomíná památku Panny Marie Lurdské, právě v Nazaretě, kde „Slovo se stalo tělem a přebývalo mezi námi“ (Jan 1,14). V Nazaretě Ježíš zahájil své spasitelské poslání, když vztáhl na sebe slova proroka Izaiáše, jak nám o tom podává zprávu evangelista Lukáš: „Duch Páně je nade mnou, proto mě pomazal, abych vyhlásil zajatým propuštění a slepým navrácení zraku, abych propustil zdeptané na svobodu, abych vyhlásil milostivé léto Páně“ (Lk 4,18-19).

Nemoc, především je-li závažná, pokaždé způsobuje krizi lidského života a nese s sebou otázky jdoucí na hlubinu. V prvním momentě se možná vzbouříme: proč to potkalo právě mne? Můžeme cítit zoufalství, protože si myslíme, že všechno je ztraceno a že už nic nemá smysl…

V těchto situacích bývá víra v Boha na jedné straně vystavena zkoušce, ale zároveň se ukazuje její pozitivní potencialita. Nikoli proto, že by díky víře odešla choroba a bolest anebo otázky, které s sebou nese, ale proto, že nám nabízí klíč, díky němuž můžeme odkrývat nejhlubší smysl toho, co prožíváme; klíč, jenž nám pomáhá vidět, že nemoc může být cestou, po níž se lze více přiblížit k Ježíšovi, který kráčí po našem boku a nese na sobě kříž. A tento klíč nám odevzdává Matka, Maria, jež je na takovouto cestu odbornicí.

Na svatbě v Káni je Maria starostlivou ženou, která si všímá zásadního problému pro manžele: došlo jim víno, symbol radosti při oslavě. Maria zjistí tuto těžkost, určitým způsobem si ji vezme za svou a začíná rychle a diskrétně jednat. Nezůstává u toho, že by se jen dívala, a nepochybně se zdržuje posuzování, ale obrací se na Ježíše a sděluje mu problém takový, jaký je: „Nemají víno“ (Jan 2,3). A když ji Ježíš upozorní na to, že ještě nenastala jeho chvíle, aby se projevil, říká služebníkům: „Udělejte všechno, co vám řekne“ (v. 5). Ježíš pak udělá zázrak tím, že promění velké množství vody ve víno, a to takové, které se zdá být tím nejlepším na celé oslavě. Jaké poučení si můžeme vzít z tajemství svatby v Káni pro Světový den nemocných?

Svatební hostina v Káni je obrazem církve: v centru je milosrdný Ježíš, který koná znamení. Kolem něho jsou jeho učedníci jako prvotina nového společenství a blízko Ježíše a jeho učedníků je Maria, pozorná a modlící se Matka. Maria má účast na radosti obyčejných lidí a přispívá k jejímu růstu. Přimlouvá se u svého Syna za to, co je dobré pro manžele i pro hosty. A Ježíš prosbu své Matky neodmítl. Kolik naděje pro nás všechny je v této události! Máme Matku, která má bdělé a dobrotivé oči jako její Syn. Má mateřské srdce naplněné milosrdenstvím jako On. Má ruce, které chtějí pomáhat jako Ježíšovy ruce, když lámou chléb hladovým, a které se dotýkají nemocných, aby je uzdravily. To nás naplňuje důvěrou a umožňuje nám, abychom se otevřeli Kristově milosti a jeho milosrdenství. Mariina přímluva nám dává zakusit útěchu, díky níž apoštol Pavel velebí Boha: „Buď veleben Bůh, Otec našeho Pána Ježíše Krista, Otec milosrdenství a Bůh veškeré útěchy. On nás těší ve všech našich souženích, abychom pak mohli těšit druhé v jakémkoli soužení tou útěchou, jakou Bůh potěšuje nás. Jako se na nás ze všech stran valí Kristovo utrpení, tak se nám také skrze Krista dostává všestranné útěchy“ (2 Kor 1,3-5). Maria je Matkou, jíž se „dostalo útěchy“ a která utěšuje své děti.

V Káni se profilují rysy příznačné pro Ježíše a pro jeho poslání. On je ten, který pomáhá každému, kdo je v nouzi a kdo to potřebuje. On při vykonávání svého mesiánského úřadu vskutku uzdraví mnohé z jejich nemocí, chorob i od zlých duchů, daruje zrak slepým, nechá chromé kráčet, vrátí zdraví a důstojnost malomocným, vzkřísí mrtvé a chudým bude ohlašovat radostnou zvěst (srov. Lk 7,21-22). Mariina prosba vložená Duchem Svatým do jejího mateřského srdce při svatební hostině v Káni umožní, aby se ukázala nejen Ježíšova mesiášská moc, ale i jeho milosrdenství.

V Mariině starostlivosti se odráží Boží něha. Tatáž něha se ukazuje i v životě mnoha lidí, kteří se nacházejí vedle nemocných a dokážou vnímat jejich potřeby, včetně těch nejméně znatelných, protože se dívají očima plnýma lásky. Kolikrát vidíme maminku u polštáře nemocného dítěte nebo syna či dceru, která pečuje o starého rodiče, či vnuka, jak stojí blízko dědovi nebo babičce a při tom vkládá své modlitby do Mariiných rukou! Pro naše drahé, kteří trpí nějakou nemocí, vyprošujeme v první řadě zdraví. Sám Ježíš ukazoval přítomnost Božího království právě skrze uzdravování: „Jděte a oznamte Janovi, co slyšíte a vidíte: Slepí vidí, chromí chodí, malomocní jsou očišťováni, hluší slyší, mrtví vstávají“ (Mt 11,4-5). Ale láska oživovaná vírou nás žádá, abychom pro ně vyprošovali něco ještě většího než fyzické zdraví: prosíme o pokoj a životní vyrovnanost, která vychází ze srdce a je darem Božím a plodem Ducha Svatého, jehož Otec nikdy neupírá těm, kdo o něj prosí s důvěrou.

Kromě Ježíše a jeho Matky vidíme ve výjevu svatby v Káni i ty, kteří jsou nazýváni „služebníky“ a dostávají od ní pokyn „Udělejte všechno, co vám řekne“ (Jan 2,5). K zázraku samozřejmě dochází Kristovým dílem, avšak On chce do jeho vykonání zapojit i lidskou pomoc. On by mohl způsobit, že se víno objeví přímo v nádobách, ale chce počítat se spoluprací lidí, a tak žádá služebníky, aby je naplnili vodou. Jak cenné a vítané je pro Boha, jsme-li služebníky druhých! Více než cokoli jiného nás to připodobňuje Ježíšovi, který „nepřišel, aby si nechal sloužit, ale aby sloužil“ (Mk 10,45). Tyto anonymní evangelní postavy nás učí mnohému. Nejenže poslouchají, ale poslouchají velkoryse: naplňují nádoby až po okraj (srov. Jan 2,7). Důvěřují Matce a hned a dobře vykonají to, co se od nich žádá, aniž by si stěžovali nebo měli nějaké postranní úmysly.

Při Světovém dni nemocných můžeme prosit milosrdného Ježíše, aby na přímluvu Panny Marie, jeho i naší Matky, nám všem uštědřil takovouto ochotu ke službě potřebným, konkrétně našim nemocným bratřím a sestrám. Někdy se tato služba může jevit jako únavná a obtížná, ale jsme si jisti, že Pán nebude otálet, aby naše lidské úsilí proměnil v cosi božského. I my se můžeme stávat rukama, pažemi a srdci, jež pomáhají Bohu konat zázraky, často skryté. I my, ať zdraví, či nemocní, můžeme obětovat své námahy a bolesti jako vodu, která naplnila nádoby na svatbě v Káni a byla proměněna v to nejlepší víno. Když ohleduplně pomáháme trpícím a také když jsme sami nemocní, bereme na svá bedra každodenní kříž a následujeme Pána (srov. Lk 9, 23). I když setkání s bolestí bude vždy tajemstvím, Ježíš nám pomůže odhalit jeho smysl.

Dokážeme-li slyšet hlas té, která i nám říká „Udělejte všechno, co vám řekne“, bude Ježíš vždy proměňovat vodu našeho života v ušlechtilé víno. Příští Světový den nemocných slavnostně připomínaný ve Svaté zemi nám tak pomůže uskutečňovat přání, které jsem vyslovil v bule vyhlašující Mimořádné jubileum milosrdenství: „Kéž prožívání jubilejního roku milosrdenství usnadní setkání s těmito náboženstvími [se židovstvím a s islámem] a dalšími ušlechtilými náboženskými tradicemi, učiní nás otevřenými pro dialog, abychom se lépe poznávali a chápali, kéž odstraní každou formu uzavřenosti a pohrdání a vypudí každou formu násilí a diskriminace“ (Misericordiae Vultus, 23). Každá nemocnice a každý pečovatelský dům se může stát viditelným znamením a místem pro prosazování kultury setkání a míru, kde zkušenost nemoci a utrpení, stejně jako i profesionální a bratrská pomoc, budou přispívat k překonávání veškerých hranic a rozdělení.

V tom nám jsou příkladem dvě řeholní sestry kanonizované letos v květnu: svatá Maria Alfonsina Danil Ghattas a svatá Maria Baouardy od Ježíše Ukřižovaného, obě dvě dcery Svaté země. První byla svědkem mírnosti a jednoty a poskytovala jasné svědectví o tom, jak je důležité stávat se zodpovědnými jedni za druhé a žít jeden ve službě druhému. Druhá, žena pokorná a negramotná, byla otevřená Duchu Svatému a stala se nástrojem pro setkání s muslimským světem.

Všem, kdo jsou ve službě nemocným a trpícím, přeji, aby byli vedeni duchem Panny Marie, Matky milosrdenství. „Něha jejího pohledu ať nás v tomto Svatém roce provází, abychom všichni znovu objevili radost Boží něhy“ (tamtéž, 24) a nesli si ji vtisknutou do našich srdcí a do našeho konání. Svěřme přímluvám Panny Marie svoje úzkosti a strasti, jakož i radosti a potěšení, a obracejme se na ni se svou modlitbou, aby zvláště v okamžicích bolesti na nás pohlédla svýma milosrdnýma očima a pro dnešek i navždy nás učinila hodnými nazírat milosrdnou tvář svého Syna Ježíše.

Tuto úpěnlivou prosbu za vás všechny doprovázím svým apoštolským požehnáním.

Vatikán, 15. září 2015
Památka Panny Marie Bolestné

FRANTIŠEK