V rámci přípravy na Mimořádný misijní měsíc se v měsíci březnu zaměřuje celá církev na půst a odříkání. Přečtěte si výňatek z brožury Papežských misijních děl právě na toto téma.

Téma měsíce: PŮST (ODŘÍKÁNÍ)

Návrhy biblických textů: Ezau a Jákob, Josef Egyptský, Jan Křtitel, pokušení na poušti, bohatý mladý muž, návštěva u Šimona Malomocného

Svědectví svatých: Josef, Patrik, Turibius z Mongroveja

Zamyšlení a z něj vyplývající modlitba:

  • půst a modlitba jsou velkou obranou proti zlu
  • Ježíš vzal mé hříchy na svůj kříž
  • svou smrtí na kříži mě Ježíš vykoupil a na věky spasil
  • při utrpení ve světě je Bůh vždy nablízku

Konkrétní skutky:

  • 4. neděli postní se zapojujeme do akce Misijní koláč®
  • pořádáme a aktivně se účastníme Křížové cesty – možno pro různé skupiny
  • pomáháme nést druhým jejich kříž – zaměřujeme se na empatii a pochopení
  • prohlubujeme modlitbu chvály, díků a prosby
  • představujeme aktivitu PMD Adorace pro misie: http://www.missio.cz/clenstvi/adorace-pro-misie/
  • navíc pro děti: nemusím mít všechno a hned; zajímáme se o utrpení kolem sebe i ve světě

Biblické odkazy:

  • Ezau a Jákob • Gn 25,20-34
  • Josef Egyptský • Gn kap. 37, 39-48
  • Jan Křtitel • Mt kap. 3; 11,2-15;14,1-12 • Mk 1,2-8 • Lk 1,5-25.57-80; 3,1-20
  • pokušení na poušti • Mt 4,1-11 • Mk 1,12-13 • Lk 4,1-13
  • bohatý mladý muž • Mk 10,17-22 • Lk 18,18-27
  • návštěva u Šimona Malomocného • Mt 26,6-13 • Mk 14,3-9

Evangelii Gaudium: Čl. 275: Ve druhé kapitole jsme uvažovali o nedostatku hluboké spirituality, který se projevuje pesimismem, fatalismem a nedůvěrou. Někteří lidé se nevěnují misijnímu poslání, protože jsou přesvědčeni, že se nemůže nic změnit, a proto je zbytečné se snažit. Myslí si: „Proč bych se měl ochuzovat o své pohodlí a svá potěšení, nevidím-li žádný významný výsledek?“ S takovou mentalitou nelze být misionáři. Tento postoj je záludnou výmluvou, aby člověk mohl zůstat ve svém pohodlí, ve své lenosti, nespokojeném smutku a v sobecké prázdnotě. Jde o sebedestruktivní postoj, protože „člověk nemůže žít bez naděje: jeho život odsouzený k bezvýznamnosti by se stal nesnesitelným.“ Myslíme-li si, že věci se nezmění, připomeňme si, že Ježíš Kristus přemohl hřích a smrt a je plný moci. Ježíš Kristus opravdu žije. Jinak totiž, „jestliže Kristus nevstal, marné je naše kázání“ (1 Kor 15,14). Evangelium nás zpravuje, že když první učedníci odešli kázat, „Pán působil s nimi a potvrzoval jejich slova“ (Mk 16,20). To se děje i dnes. Jsme zváni k tomu, abychom to objevili a prožívali. Vzkříšený a oslavený Kristus je hlubokým pramenem naší naděje a při plnění poslání, které nám svěřuje, nám nebude chybět jeho pomoc.

Citováno z příručky Papežských misijních děl

...