Předně bychom vám všem chtěli srdečně poděkovat za vaši vstřícnost a pochopení, s jakým jste ke sbírkám ve dnech 19. 4. 2008 a 26. 4. 2008 přistoupili. Děkujeme vám všem, kteří jste se ochotně zapojili do obcházení s kasičkami „dům od domu“ a tím nám pomohli uskutečnit celou akci.

Výtěžek z těchto dvou dní činil 288 074,- Kč. Po sepsání protokolů přijal pan farář další finanční dary v hodnotě 4 100,- Kč. Celkový výtěžek tedy činí 292 174,- Kč. Celá tato částka byla uložena na zvláštní bankovní účet s číslem 030015-1120706379/0800, který je určen na shromažďování příspěvků na opravu varhan v naší farnosti.

Pokladnička č. Obec Darovaná částka
001/2007 Hesovská, Na Vyhlídce, Filipova 4 720,00 Kč
002/2007 Žižkova, Rašínova, U Barevny, U Trati 7 390,00 Kč
003/2007 Prokopova, Pelikánova, Komenského, Nerudova 14 733,50 Kč
004/2007 Bechyňovo nám., Kostelní, Vyšehrad 15 570,00 Kč
005/2007 Tyršova, Tržiště 18 220,00 Kč
006/2007 Nezvalova, U Lesa, Niklfeldova 12 518,00 Kč
007/2007 Česká, Havlíčkova, Příkopy, Hasičská, Krátká 6 082,00 Kč
008/2007 Gen. Luži, Jana Otty, Zahradní, Lesnická 13 980,00 Kč
009/2007 Pecháčkova, Cihlářská, Dr. Půži 6 563,50 Kč
010/2007 Bezručova, Wollkerova, Jiráskova 14 234,50 Kč
011/2007 Ronovská, Malinského, Bezpalcova, U Koupaliště, Podrázského 5 863,00 Kč
CELKEM 119 874,50 Kč
Pokladnička č. Obec Darovaná částka
001/2007 Modlíkov 24 602,50 Kč
002/2007 Poříčí 3 010,00 Kč
003/2007 Dolní Jablonná 35 880,00 Kč
004/2007 Ronov nad Sázavou 1 645,50 Kč
005/2007 Česká Jablonná 29 750,00 Kč
006/2007 Olešenka 15 420,00 Kč
007/2007 Dvorek, Uhry 11 030,00 Kč
008/2007 Nové Dvory (1/2) 8 400,00 Kč
009/2007 Dobrá 8 028,50 Kč
010/2007 Nové Dvory (2/2) 8 435,00 Kč
011/2007 Keřkov 9 288,00 Kč
012/2007 Hesov, Hřiště 12 710,00 Kč
CELKEM 168 199,50 Kč

Do ŘKF Přibyslav patří ještě obec Žižkovo Pole. V této obci byla sbírka realizována obdobným způsobem již v minulém roce a byla určena na generální opravu tamních varhan.

Veřejná sbírka ale těmito dny nekončí. Připravujeme vyúčtování k ukončení prvního roku sbírky. O přehledu všech aktiv vás budeme informovat v příštích číslech. I nadále zůstává v platnosti bankovní účet s číslem 030015-1120706379/0800 i rozmístění kasiček, které se nacházejí v podatelně Městského úřadu Přibyslav, na Farním úřadě Přibyslav a v Informačním centru v Přibyslavi.

Za veškeré příspěvky srdečně děkujeme.

Karel Březina a Marie Zrzavá

O uplynulém víkendu se v naší farnosti uskutečnila postní duchovní obnova. Obdobně jako v loňském roce ji vedl otec Jan Linhart, spirituál teologického konviktu v Olomouci.

V pátek večer měli zájemci možnost vyslechnout povídání otce Jana o putování po Albánii s Matkou Terezou s promítáním diapozitivů. V sobotu dopoledne byla katecheze pro mládež, odpoledne pro dospělé. Duchovní obnovu zakončila společná mše svatá.

V sobotu 26. ledna se poprvé v historii farnosti uskutečnil v prostorách fary farní ples. Jeho výtěžek je určen na opravu přibyslavských varhan.

S myšlenkou uspořádat ples přišel teprve před neuvěřitelnými dvěma týdny známý přibyslavský řezník a – jak bývá nazýván – vepřový mág Lukáš Sejkora. K tomu se přidal nápad spojit příjemné s užitečným a pojmout ples jako benefiční. Otec Zdeněk dal této skvělé myšlence své požehnání, a tak se přípravy za pomoci mnoha spolupracovníků mohly rozjet v plném proudu.

Páteční den byl určen pro přípravu nejrůznějších zabijačkových dobrot z Lukášovy dílny – a tak během dne postupně spatřily světlo světa tlačenka, guláš a další výrobky, které pak byly na plese k mání pro zaplnění hladových žaludků i pohlazení chuťových buněk. Během soboty se pak farní sál proměnil v taneční parket, Šatlava, která se zhostila hudebního doprovodu – a nutno podotknout, že na výbornou – si připravila své „nádobíčko“ a ples mohl začít.

Začátek plesu by stanoven na devatenáctou hodinu, avšak krátce po ní se po faře pohybovalo jen několik osob a to ještě převážně z řad pořadatelů. Až by se mohlo zdát, že celý ples spěje k velkému fiasku. To by však člověk nesměl znát přibyslavské farníky. A tak se farní sál a přilehlé prostory během následující hodiny naplnily několika desítkami osob nejrůznějšího věku. Jak lze vidět z fotografií, složení bylo skutečně různorodé – od mládeže až po ty nejstarší, jejichž vlas již krášlí stříbro.

První sérii, jenž se nesla v dvoučtvrteční taktu, načala Šatlava krátce po půl osmé a ihned se na parketě objevili první tanečníci. A tak tomu už zůstalo po celý večer, nebyla písnička, aby na ní někdo netancoval, po většinu sérií byl parket plný.

Po úvodní sérii dostal slovo otec Zdeněk Kubeš, aby mohl všechny přítomné přivítat a pozdravit, a pak už následoval jeden tanec za druhým. Komu už nohy netančily, mohl využít občerstvení na chodbě, zajít do kuchyně na již zmíněné vepřové dobroty nebo jen tak posedět a popovídat u stolů rozmístěných po chodbě i v sále.

Po jedenácté hodině přišel na řadu taneční pořádek, kterým se pořadatelé inspirovali na Plesech mladých pořádaných SHM, a který – jak jinak – opět slavil úspěch. Série devíti tanců z tanečního pořádku si vyžádala menší půlnoční přestávku, po které přišel ten správný čas, aby se slova ujali Maruška Zrzavá a Kája Březina, hlavní organizátoři opravy varhan, a poděkovali všem, kteří se o tento benefiční ples zasloužili. Vedle již zmíněného Lukáše Sejkory to je jeho pravá ruka Zdena Strašilová, dále pak kuchařský tým ve složení Jiří Březina, Anna Šauerová a paní Čeplová, celý rozsáhlý klan rodin Málkových, Šatlava a také všichni ti, kteří na tento ples přišli. Podle předběžných odhadů Marušky a Káji tento ples přinesl výtěžek za několik benefičních koncertů.

Plesové veselí pokračovalo i po půlnoci. Kluci ze Šatlavy předváděli zajímavé výměny nástrojů, nejvytrvalejší tanečníci dál ošoupávali lak z podlahy na sále, na své si přišli i vyznavači poga. A tak se všichni protančili a proskákali až ke čtvrt na tři, kdy s posledním Pitrisovým úderem do bicích skončil první farní ples.

Z očí i slov všech přítomných šlo číst, že se ples skutečně vydařil. Dost možná, že touto skvělou akcí byla položena nová tradice. Inu, nechme se překvapit příští rok.


Update 29. 2. 2008 17.30

Již je znám přesný výtěžek plesu. Čistý zisk na opravu varhan činí 12 300 Kč.

V pátek 25. ledna 2008 po večerní mší svaté se na faře uskutečnilo veřejné zasedání Pastorační (a Ekonomické) rady farnosti. Možnosti zúčastnit se veřejného zasedání využila necelá dvacítka farníků, přítomní byli také starosta Přibyslavi pan Mgr. Štěfáček a pan Dr. Macek, kteří na toto zasedání přijali pozvání. Hlavními body tohoto prvního letošního setkání bylo projednání pastoračního plánu na rok 2008 a diskuze, co s kostelní/městskou věží.

Poznámka: Toto není oficiální zápis, ten najdete v nejbližší době jako obvykle na nástěnce v kostele.

Účetní uzávěrka

V první části seznámila paní Holcmanová všechny přítomné s účetní uzávěrkou za rok 2007. Konkrétní čísla bohužel nemám k dispozici, nicméně z údajů, které na radě zazněly, vyplývá, že farnost v uplynulém roce nehospodařila špatně. Celé vyúčtovaní by mělo být v brzké době rovněž dostupné na nástěnce v kostele.

Pastorační plán 2008

Druhým bodem bylo projednání pastoračního plánu pro letošní rok. Otec Zdeněk postupně prošel jednotlivé body již sestaveného plánu, který měli jednotliví členové rady vytištěný k dipozici, osoby, které mají zajištění jednotlivých akcí na starosti, na tuto skutečnost upozornil, a případně doplnil nějaké drobné změny.

Plán akcí pro letošní rok je víceméně shodný s předchozím rokem, žádné významnější změny se nekonají. Za upozornění stojí snad je fakt, že Přibyslavské nocturno bylo přesunuto hned na první říjnový víkend, kdy snad bude ještě trochu teplejší počasí. Rovněž Přibyslavské motodění a sním spojená mše pro motorkáře nebude v září, ale už 23. srpna.

V následujícím seznamu jsou akce, které se budou konat v nejbližší době, a dále výběr některých dalších, které stojí za upozornění:

  • 1. až 2. února adorace za kněze a nová duchovní povolání.
  • Od února do června bude probíhat příprava dětí na první svaté přijímání.
  • 8. až 10. února setkání ministrantů v Ústí nad Orlicí.
  • O víkendu 15. až 17. února proběhne duchovní obnova farnosti pod vedením P. Linharta.
  • V pátek 29. února vikariátní setkání mládeže.
  • Od února budou po celou postní dobu probíhat křížové cesty – tradičně vždy v pátek a neděli.
  • 1. března postní zamyšlení v režii Cum Laude.
  • 7. března další pracovní setkání PRF.
  • 8. března přijede herec Miroslav Částek a uvede Popelku Nazaretskou.
  • Na Zelený čtvrtek 20. 3. by se měla opět uskutečnit symbolická „Poslední večeře“.
  • Někdy v průběhu dubna proběhne veřejná sbírka na varhany po celém městě dům od domu.
  • Jak již bylo avizováno, farní poutní zájezd do Rakouska bude 29. 5. až 1. 6.
  • V sobotu 21. června bude tradiční pouťový koncert. V rámci pouťového večera na farním dvoře uvede divadelní soubor Muzikál, známý díky své úspěšné prvotině Pamět přibyslavská, premiéru nové hry s názvem Potopa.
  • Podzimní farní zájezd bude 20. září. Cíl zájezdu zatím určený není.
  • 3. až 5. října Přibyslavské nocturno.

Celý pastorační plán je zveřejněn zde na webu, měl by být součástí příštího farního listu a nebo si jej můžete stáhnout k vytištění ve formátu pdf.

Investiční plán

Dalším, velice krátkým, bodem bylo seznámení s investičním plánem na letošní rok, který zahrnuje následující tři položky:

  • Dokončení oprav v prvním poschodí na faře.
  • Dokončení výměny osvětlení v kostele.
  • V závislosti na financích a získaných dotacích je v plánu kompletní oprava zdi/portálu/vrat na farní dvůr.

Diskuze o věži

Poslední a nejdelší částí byla diskuze o tom, co dále s věží u kostela, neboť její stav není zrovna nejlepší a důkladná oprava by se neměla moc dlouho odkládat.

Přibyslavská věž v historických souvislostech

Bývá nazývána jako věž kostelní i jako věž městská. Tuto jistou schizofrenii lze nejlépe pochopit ve světle historických událostí a souvislostí. Ty na radě pěkně vysvětlil pan doktor Macek.

Majetkové a vlastnické vztahy v minulosti vypadaly jinak než v současné době. Dříve měla každá významná stavba, jako kostely či právě třeba věž, nějakého svého patrona. Ten stavbu zajišťoval, financoval a za to míval nějaká výsadní práva, například při jejím používání (třeba významné místo v kostele).

Takovýmto patronem přibyslavské věže v době jejího vzniku (první zachované zmínky – rok 1497) bylo samo město Přibyslav. I dnes je při pohledu na věž patrné, že tehdy nesloužila jako nějaká sakrální stavba (zvonice), ale spíše jako hláska a pro obranné účely. Jak plynul čas, střídali se i majitelé přibyslavského panství a tím i patron věže. Na dlouhou dobu se jím stali Dietrichsteinové, posléze správa polensko-přibyslavského panství.

K podstatné a pro nás důležité změně došlo až v druhé polovině 19. století, kdy v důsledku tehdejších reforem došlo ke zrušení patronátů. Tehdy byla věž zapsána do pozemkových knih jako majetek přibyslavského chrámu, což nahlíženo dnešní legislativou znamená, že je majetkem farnosti.

Jak lze vyčíst ze seriálu článků PhDr. Málka o přibyslavké věži, které v současné době vychází v Přibyslavském občastníku, i po tomto převodu většina výdajů a starostí s věží padala na hlavu přibyslavské radnice a vrchnostenského úřadu v Polné.

Takto stručně nastíněné dějiny snad aspoň trochu osvětlují, proč se věž nazývá oběma výše zmíněnými přívlastky, i to, proč zřejmě ne malá část farníků (a občanů) neví, komu vlastně věž patří.

Využití věže

Jak vyjádřil otec Zdeněk ve svém úvodním slově k problematice, věž v současné době slouží farnosti pouze jako zvonice, jiný význam pro farnost nemá. Pokud se má investovat do opravy věže, je třeba, aby tato opravená věž měla nějaké smysluplné využití. A tím může být u takového historické stavby de facto pouze orientace na turistiku – výstavní prostory, muzeum, vyhlídková věž apod. – s tím, že by pochopitelně i nadále plnila úlohy, které má doposud – zvonice a místo pro hodiny.

Aby však takovouto turistickou atrakci provozovala farnost, je prakticky nereálné, finančně náročné a navíc to ani není nějakým cílem či prioritou farnosti. Jak na radě zaznělo, pro farnost je důležitější investovat například do stodoly a celkově areálu na farním dvoře, které mohou být využity pro pastorační účely.

Co tedy s věží?

Farnost samotná není zřejmě schopna věž sama opravit, bez (finanční) pomoci města se neobejde. Pan starosta Štefáček nastínil několik možností, jak by se oprava a následné využití věže dali řešit. Jedná se o možnost zápůjčky, pronájmu či převodu věže na město. Právě poslední jmenovaná se pak jeví jako nejlepší z hlediska možnosti získat dotace na opravu například z různých evropských fondů.

Výsledek diskuze

Diskuze, zda věž převést na město, či nikoli, a případně za jakých podmínek, byla vcelku dlouhá a zapojili se do ní jak členové farní rady, tak přítomní diváci. Na závěr proběhlo nezávazné hlasování, které má pouze informační charakter a do kterého se zapojili všichni přítomní. Z 35 účastníků veřejného zasedání se 29 vyjádřilo, že souhlasí s tím, aby věž byla přepsána na město, dva lidé byli proti a čtyři se hlasování zdrželi.

Zda a za jakých podmínek se převod uskuteční, bude nyní záležet ze strany farnosti na rozhodnutí Ekonomické rady a ze strany města, jak se k danému problému postaví zastupitelé. Vše je ještě otázkou mnoha jednání. Doufejme však, že nebudou trvat příliš dlouho a že nám mezi tím věž „nespadne na hlavu“.

Otázka na závěr

Na zasedání pastorační rady bylo přítomno 35 lidí, což je jen nepatrná část farnosti. A proto se vás ptám: „Co vy si myslíte o opravě přibyslavské věže? Má si jí farnost ponechat, nebo bude pro farnost, město i věž lepší, pokud se převede na město? Jaký je váš názor?

Letos již po osmé se v naší farnosti uskutečnila Tříkrálová sbírka pro oblastní Charitu Havlíčkův Brod. Poprvé se uskutečnila Tříkrálová sbírka po celé republice pro českou Charitu za podpory státu v roce 2001. V sobotu 5.1. a v neděli 6.1. vyrazili dobrovolníci z řad dětí, dospělých, skautů a vlčat z oddílu Aldebaran do Přibyslavských ulic a do okolních obcí. Vyrazili i v nepříznivém mrazivém počasí, které koledníkům dávalo po akci lepší pocit prospěšné činnosti. Letos byl opět mezi Oblastní Charitou a Přibyslaví potřebný prostředník a koordinátor Místostarosta Michael Omes.

Vybrané finanční prostředky v našem okrese budou využity na rekonstrukci objektu, ve kterém bude vytvořeno zázemí pro Charitní ošetřovatelskou a pečovatelskou službu, Centrum osobní asistence, Středisko rané péče, Půjčovnu rehabilitačních a kompenzačních pomůcek a Mateřské centrum Zvoneček. Část prostředků bude použita na nákup speciálních pomůcek pro domácí hospicovou péči v regionu působnosti Oblastní charity Havlíčkův Brod, na přímou pomoc rodinám v krizových situacích a na pomoc dětem ze Základní katolické školy Panny Marie na Jamajce, která je projektem Papežského misijního díla.

V sobotu 5.1. večer byl v našem kostele tradiční podpůrný koncert jako poděkování všem dárcům, kde letos vystoupil Fanda Košťál s kytarou a známý přibyslavský soubor staré hudby La Via.

Letos se na Přibyslavsku vybralo 179 147,-

Díky všem organizátorům a všem dárcům za připojení se k této potřebné akci.

Od listopadu 2007 je ustanoven vikariátním kaplanem pro mládež náš kaplan otec Pavel Sandtner. První akcí, kterou v této nové funkci zorganizoval, byl včerejší Novoroční hudební večer mládeže ve Velké Losenici.

Jak název napovídá, jednalo se tradiční Večer mladých (po našem Vikariátko) netradičně zpestřený vystoupením dvou hudebních skupin. Tou první byla losenická křesťanská skupina Liberi Dei, druhý měl být přibyslavský Crime. Měl být. Bohužel jim ochořel zpěvák, a tak je nakonec nahradila, rovněž přibyslavská, Šatlava.

Setkání začalo mší svatou v losenickém kostele. Otec Pavel měl při ní promluvu o radosti a zábavě, o jejich vzájemné souvislosti a také o tom, že my křesťané máme díky Ježíšovi kvalitní základ, který nám dává možnost se radovat třeba i z obyčejných věcí.

Po mši jsme se přesunuli do nedalekého a především vyhřátého Losíku, kde si již Šatlava a Liberi Dei ladili nástroje. Jak se brzy ukázalo, dorazili jsme v podstatě pouze my Přibyslaváci a místní z farnosti Losenice, což lze jistě za vinu přičítat špatnému počasí. Ovšem ani toto téměř komorní složení nezabránilo krásnému večeru plnému dobré zábavy.

Po úvodní modlitbě, krátkém představení a občerstvení již nastoupilo na scénu Liberi Dei, jenž předvedlo deset písniček ze svého repertoáru. Po krátké přestávce je vystřídali kluci ze Šatlavy, kteří zahráli většinu svých skladeb. Poslední píseň – Slunce Kristovy lásky – která byla rovněž závěrečnou modlitbou, zazpívala Šatlava Dei, jak Pavel pojmenoval společné vystoupení hudebníků z obou skupin. A po požehnání a sklizení aparatury jsme vyrazili směr Přibyslav. Tím však pro většinu zúčastněných večer neskončil, neboť příjemně započaté společenství pokračovalo v Dobré „u jednoho kvasnicového“.

Posadit se do křesla, před sebe talíř chlebíčků, zapnout televizi a u ní proklimbat k půlnoci. Takto v mnohých rodinách vypadá silvestrovský večer. Ne však v rodinách z naší farnosti. Tedy alespoň v těch, které přijaly pozvání otce Zdeňka ke společnému prožití silvestra na faře.

Od 16 hodin se v kostele konala bohoslužba na poděkování za uplynulý rok a s prosbou o požehnání do roku nového. Po ní se pak několik desítek farníků přesunulo na faru, aby společně prožili minimálně část silvestrovského večera.

Po slavnostním přípitku, který byl hned v úvodu večera, následovala volná zábava. V sále i na přilehlé chodbě se utvořilo nesčetné množství větších i menších skupinek, které si, za neustálého pobíhaní a dovádění dětí, povídaly o všem možném. Tyto diskusní kroužky narušila až krátce před devatenáctou hodinou první hra – Kompot – do které se však kromě dětí zapojilo z řad dospělých jen několik málo odvážlivců. Následovaly však další hry – Čokoláda, Evoluce, atd. – do kterých se postupně zapojili všichni přítomní. Mnozí během večera postupně odcházeli domů, ale i tak zůstalo nemalé množství těch, kteří vydrželi až do půlnoci.

Tako hezká akce svědčí o tom, že konec roku se nechá slavit i zábavněji, než jen doma u televize.