Zpověď úspěšného podnikatele Radima Passera

Už jako desetiletý kluk jsem si vysnil, že budu skvělým fotbalistou a k tomu budu mít krásnou ženu, hodně dětí, dům svých snů… ano, to vše bylo součástí mých představ. Dnes jsem většinu toho měl, jen kariéru fotbalisty jsem vyměnil za kariéru úspěšného podnikatele. Hodnota mé firmy už stoupla na několik stovek milionů korun. Prožíval jsem „americký sen.“

Byl pátek dopoledne a já se chystal za Janou do porodnice. Očekávali jsme narození našeho prvorozeného syna. A tu mne napadlo, že by bylo dobré, kdybychom se pomodlili. Jana se sice několikrát snažila se mnou hovořit o Bohu, ale já jsem byl jako zabedněnec, který nechtěl nic
slyšet. Ale toto byla mimořádná situace. Velmi záleželo na tom, aby nevznikly žádné problémy. Proto jsem se chtěl pro jistou obrátit k Bohu.Před půl druhou odpoledne byl náš syn na světě. Dali jsme mu jméno Max, po mém tatínkovi. Hned se mi moc líbil. Narodil se však o pár týdnů dříve, a tak putoval do inkubátoru. Jana celý porod statečně zvládala, nyní ji lékaři nechali odpočívat. Zůstali jsme spolu sami na jednom z porodních pokojů. Drželi jsme se za ruce a prožívali jsme krásné, obyčejné lidské štěstí.

Následující den byla překrásná sobota. Hned ráno jsem volal ženě do porodnice. Byla v pořádku a velice šťastná. Rychle jsem se oblékl a spěchal za nimi do nemocnice když jsem přejížděl Vltavu po Jiráskově mostě, tekly mi slzy radostí.

Každý den jsem spěchal domů. Těšil jsem se na koupání Maxíčka, u něhož jsem nikdy nechtěl chybět. Za několik dní se Janě zdálo, že chlapeček málo pije, poprosila mne, abych zavolal do nemocnice.

Hned druhý den ráno jsme předali syna panu doktorovi. Po chvíli jsme si vyslechli špatnou zprávu – Maxíček musí na operaci. Cestou z nemocnice jsme oba plakali, tašku na miminko jsme nesli prázdnou. Nemohli jsme té zprávě stále uvěřit. Jana se ke mně obrátila a řekla: „Myslím si, že Bůh nám chce něco říct.“ V ten okamžik jsem si uvědomil, jaký jsem zoufalec, jak podivné mám poskládány své priority. Nedával jsem Bohu šanci, aby se stal součástí mého života. Velmi silně jsem právě teď vnímal, že Bůh existuje. Zároveň se mi vynořily výčitky svědomí vůči Bohu i své ženě. A nahlas jsem řekl: „Jáni, já bych se chtěl změnit.“

Po několika dnech jsme s Janou přijeli za Maxíčkem do nemocnice. Jakmile se objevil doktor, došlo nám, že je zle. Měl v očích slzy, když nám říkal, že náš chlapeček má v hlavičce nádor, který nelze vyoperovat. Nemá žádnou naději na přežití. Dal bych všechno, co jsem měl, abych mu mohl pomoci. V nerovném souboji se však nedalo nic dělat. Asi po dvou měsících náš chlapeček zemřel. Můj „americký sen“ se zhroutil jak domeček z karet.

Rozhodl jsem se následovat Boha, ale zatím jsem nevěděl, co to vlastně obnáší. Duchovní temnota, která mne obklopovala, sice pomalu ustupovala, ale stále jsem mnoho věcí nechápal. S Janou jsme hodně hovořili o Bohu. Chtěl jsem v otázce vztahu s Pánem Bohem udělat trvalou změnu. Pomalu jsem začínal chápat, kým skutečně je Ježíš Kristus.

Ještě jsem musel ujít velký kus po duchoví cestě, než jsem uvěřil, že milostí Boží mohu být spasen. S lítostí jsem Bohu vyznal své hříchy. Výsledkem byl pokoj v mém srdci. Uvědomil jsem si, že mi Bůh skrze spravedlnost a oběť Pána Ježíše Krista odpustil. V srdci jsem pak pocítil hlubokou vděčnost za Boži lásku a milosrdenství ke mně. To mě vedlo ke změně. Z hloubi svého srdce jsem toužil následovat svého Spasitele. To znamená dát přednost jeho vůli před mou vlastni, důvěřovat ve všem více jemu, než sobě.

S Janou jsme prožívali krásný vztah s Ježíšem, který byl středem našeho života, a po létech čekaní jsme se opět těšili na miminko. Boží cesty jsou pro nás smrtelníky něčím naprosto úžasným, co nelze vystihnout. Bůh nám dává svobodu rozhodování. Ví však, co je pro nás věčný úděl nejlepší. Přeje si, abychom se pro něho každodenně rozhodovali. K ničemu nás však nenutí. Největší překážkou pro přijetí Boha je pýcha. Právě i ta nepochybné i mně dlouho bránila uvědomit si vůbec, že i já potřebuji ve svém životě Ježíše. Nedocházelo mi, že bez něho je všechno pomíjivost a marnost. Teprve když Bůh dopustil, aby náš syn zemřel, mé spoléháni na sebe se ukázalo, jako základy stavby postavené na písku.

Bolest v srdci přetrvávala, ale měli jsme naději, která se stávala jistotou. Náš život dostával s Ježíšem opět smysl. Bůh vždy vykoná svou část společné práce s člověkem. A zbytek? Ten již máme v rukou pouze my sami. Je totiž našim svobodným rozhodnutím, přijmout Ježíše či nikoli.

Kdo důvěřuje Ježíši, ten je v životě i ve smrti v dobrých rukách.

Drazí farníci,

srdečně vás všechny zvu na liturgické obřady Svatého týdne.
Na Zelený čtvrtek oslavíme památku Večeře Páně. Po obřadech jste zváni na faru na symbolickou velikonoční večeři, kterou slavil Ježíš se svými učedníky.
Při velkopátečních obřadech si připomeneme Umučení Páně a na Bílou sobotu, velikonoční vigílií, vstoupíme do slavnosti Zmrtvýchvstání Páně.

P. Zdeněk Kubeš

Pastorační plán na měsíc duben

  • 3.4. křížová cesta mládeže
  • 4.4. diecézní setkání mládeže
  • 4.4. svátost smíření pro farnost
  • 3. – 5.4. týden modliteb za mládež
  • 5.4. křížová cesta
  • 9.4. Zelený čtvrtek – společná „Poslední večeře“ na faře
  • 10.4. velkopáteční křížová cesta
  • 19.4. florbalový turnaj pro ZŠ
  • 24.-26.4. diecézní setkání ministrantů
  • 25.4. diecézní pouť ke sv. Vojtěchovi na Libici
  • 26.4. Vlil. benefiční koncert na opravu varhan

Začátek postní doby

V neděli 22. února nás mládež pod vedením ing. Tomáše Jajtnera překvapila veselým programem a maškarním průvodem městem, který zakončoval období masopustu. Zpívali, tančili, sehráli divadélko a my jsme se smáli a tleskali.
Ve středu 25. února, na Popeleční středu, jsme vstoupili do postní doby. Boží dům se naplnil věřícími, kteří při mši svaté přijali z rukou kněze znamení kříže popelem se slovy: „Pamatuj, že prach jsi a v prach se obrátíš.“ Po celou postní dobu se v pátek a v neděli konají pobožnosti Křížové cesty. Je to
velmi pěkný zvyk, že tyto pobožnosti vedou všechny generace farníků, od dětí až po seniory. Na každé pobožnosti se sejde velká skupina věřících. To napovídá, že si dobře uvědomujeme, že rozjímání o utrpení Pána Ježíše k době postní patří.
Dalším, hezkým zážitkem byla duchovní obnova, kterou vedl P. Jan Linhart. V pátek večer nám promítl cestování po Gruzii. Přiblížil nám zemi bohatou na krásu horských velikánů i hlubokých údolí, starobylých chrámů i život prostých pastevců. V sobotu proběhlo několik hodnotných přednášek, byly zodpovězeny i různé dotazy farníků. Mezitím jsme se mohli na faře občerstvit z pohoštění, které připravily pečlivé hospodyňky. Za všechno srdečně děkujeme P. Linhartovi i našim kněžím, kteří tuto duchovní obnovu zprostředkovali a zařizovali.
V sobotu 14. března se uskutečnila brigáda na zateplení farního sálu.Ten den se udělal veliký kus užitečné práce a brigádníci byli odměněni dobrým obědem, který přichystaly pečlivé ženy. Pan farář nešetřil chválou a poděkováním, ke kterému se připojujeme. Díky všem, kdo jsou ochotni pro farnost něco z lásky udělat.
Emilie T.

Svátek Božího milosrdenství

První neděle po Božím hodu velikonočním je svátkem Božího milosrdenství. Letos to bude 19. dubna. Před tímto svátkem se můžeme modlit novénu, kterou Pán Ježíš obdařil příslibem: „Skrze tuto novénu Milosrdenství obdařím duše všemi milostmi.“ Slovo „všemi“ znamená dosažení všech dobrodiní, o které bude duše prosit, bez ohledu na to, zda se bude modlit o milosti pro sebe nebo pro druhé. Novéna spočívá v denní modlitbě Korunky k Božímu milosrdenství, počínaje Velkým pátkem a konče sobotou před svátkem Milosrdenství.
Korunka k Božímu milosrdenství se doporučuje i mimo novénu, protože Pán slíbil: „Kdokoliv se ji bude modlit, dosáhne v hodině smrti velikého milosrdenství.“
V našem kostele je společná modlitba Korunky každý pátek v 15 hodin a také v sobotu po mariánském večeřadle.
Třetí hodinu odpoledne, to je hodinu své smrti, pojmenoval sám Ježíš „Hodinou milosrdenství pro svět“ a vyzývá nás, abychom se každý den ve tři hodiny odpoledne alespoň krátce ponořili do jeho umučení, zvláště do jeho opuštěnosti v hodině smrti. Sám Pán říká: „V této hodině neodřeknu nic duši, která mě prosí pro mé umučení.“
Využijeme této obrovské milosti v dnešní době, kdy sám Ježíš nabízí milosti pro nás, pro naše blízké i pro zcela neznámé lidi, kteří jsou třeba v nebezpečí věčného zatracení a tyto milosti můžeme získat za zcela minimální oběť. Vždyť modlitba Korunky trvá jen asi 12 minut.
Důvěřujme v Boží Milosrdenství!
(texty novény budou na stolku u hlavního vchodu)
M. Pleslová

Bohoslužby ve farnosti Přibyslav v měsíci dubnu 2009.

30.3. 7:30 Za rodinu Kubíčkovu
31.3. 18:30 Za Vlastu a Jaroslava Mášovy, jejich rody a duše v očistci
1.4. 7:30
18:30
Za rodiče Šrámkovy a syna Josefa
VESNICE
2.4. 18:30 Za Romana Podrázkého, rodiče a duše v očistci
3.4. 18:30 Za Františka a Emilii Pometlovy a dceru Boženu
4.4 7.00 Za Dr. Jiřího Procházku, ten rod a duše v očistci
5.4. 8:00
9:30
11:00
Za farnost
Za Jaroslava Prokeše, rodiče a bratra
ŽIŽKOVO POLE
6.4. 7:30 Za rodiče Beranovy, vnuka Josefa a duše v očistci
7.4 18:30 Za Magdalenu Krčálovou, dva manžely, rodiče a sourozence
8.4. 7:30
18:30
Za rodiče Velínovy, děti a rodiče z obojí strany
VESNICE
9.4. 18:00 Na poděkování za dar eucharistie a svátost kněžství
10.4 18:00 Velkopáteční obřady
11.4. 20:00 Vigilie – Za farnost
12.4. 8:00
9:30
18:30
Za rodinu Doležalovu a za Josefa Landsmana
Za Františka Bořila a celý rod
Za farnost
13.4. 8.00
9.30
11.00
Za rodiče Havlíčkovy a sourozence
Za Simonu Přibylovou a zemřelé kamarády
ŽIŽKOVO POLE
14.4. 18:30 Mše svatá nebude
15.4. 7:30
18:30
Mše svatá nebude
VESNICE
16.4. 18:30 Na poděkování
17.4. 18:30 Za Jiřího a Marii Freudlovy a jejich rodiče
18.4. 7:00 Za rodinu Pospíchalovu a Kubátovu
19.4. 8:00
9:30
11:00
Za rodiče Štefovy, oboje rodiče, sourozence a duše v očistci
Za farnost
STŘÍBRNÉ HORY
20.4.. 7:30 Za rodiče Močubovy, syna Františka a rodiče z obojí strany
21.4. 18:30 Za rodinu Dobrovolných a celý rod
22.4. 8:00
18:30
Za Zdeňka Stránského
VESNICE
23.4. 18:30 Za Josefa Pokorného, rodiče a sourozence
24.4. 18:30 Za Josefa Henzla a rodiče
25.4. 7:00 Za pěstouna Františka, jeho rodiče a duše v očistci
26.4. 8:00
9:30
18:30
Za Ludvíka Lána a ten rod
Za rodiče Kašpárkovy, Fišarovy, Krškovy a celý rod
Za farnost

Změna bohoslužeb vyhrazena.

0 comments

Odpovědět