[metaslider id=11715]

Letošní rok jsme měli naplánovanou řeku Ohři. Sice jsme na ní už jednou byli, ale bylo to v roce 2009, takže nějaká voda uplynula. Jeli jsme od 10. 7. do 15. 7. 2016.

Začínali jsme v Kynšperku nad Ohří a spali jsme v místním kempu 2 noci. Začátek plavby byl v pondělí z Chebu a přijeli jsme zpět do Kynšperka – dopoledne jsme se dopravili vlakem do Chebu, abychom mohli jet úsek Cheb – Kynšperk. V pondělí večer jsme šli na prohlídku Kynšperského pivovaru Zajíc.

V uterý jsme jeli do Sokolova, večer jsme si prošli město.

Ve středu jsme jeli ke Svatošským skalám (skalní útvar nad řekou) – dle pověsti zde zkameněl svatební průvod po tom, co jej chlapec, který se marně ucházel o nevěstu, proklel a svatebčané zkameněli. Proto se jednotlivé skály jmenují např. ženich, nevěsta, svědci… Večer začalo pršet a pršelo vydatně po celou noc.

Pršelo ještě ráno ve čtvrtek, když jsme se probudili. Nicméně na řeku jsme vyrazili a po mši sv., kdy jsme se modlili za uklidnění deště, se obloha protrhala a my dorazili do Karlových Varů. Tam jsme se prošli po kolonádě a navštívili muzeum Becherovky.

V pátek ráno jsme se vydali na poslední etapu do Vojkovického mlýna.

Ačkoliv nás bylo 43, zvládli jsme udržet partu, i když to někdy není úplně snadné usmívat se, když máte poslední oblečení mokré a do kempu je daleko, a nebo když balíte a prší vám do zad.

Jeli jsme letos už 10. farní vodácký zájezd a jsem rád, že mohu napsat farní. Chtěl bych poděkovat našemu panu farářovi Pavlovi, že s námi každý rok jede. Ale hlavně za co mu dík – že máme každý den mši sv., ať už slouženou za ty roky někdy na velmi neobvyklých místech. Třeba pod mostem, když prší nebo obvykle v největším stanu.

Děkuji všem těm, co jeli a těším se na ty, co třeba váhají a chtěli by to zkusit v příštím roce.

Za všechny vodáky z Přibyslavi a Nížkova

Jan Křesťan – Křeček

...