V pátek 25. ledna 2008 po večerní mší svaté se na faře uskutečnilo veřejné zasedání Pastorační (a Ekonomické) rady farnosti. Možnosti zúčastnit se veřejného zasedání využila necelá dvacítka farníků, přítomní byli také starosta Přibyslavi pan Mgr. Štěfáček a pan Dr. Macek, kteří na toto zasedání přijali pozvání. Hlavními body tohoto prvního letošního setkání bylo projednání pastoračního plánu na rok 2008 a diskuze, co s kostelní/městskou věží.

Poznámka: Toto není oficiální zápis, ten najdete v nejbližší době jako obvykle na nástěnce v kostele.

Účetní uzávěrka

V první části seznámila paní Holcmanová všechny přítomné s účetní uzávěrkou za rok 2007. Konkrétní čísla bohužel nemám k dispozici, nicméně z údajů, které na radě zazněly, vyplývá, že farnost v uplynulém roce nehospodařila špatně. Celé vyúčtovaní by mělo být v brzké době rovněž dostupné na nástěnce v kostele.

Pastorační plán 2008

Druhým bodem bylo projednání pastoračního plánu pro letošní rok. Otec Zdeněk postupně prošel jednotlivé body již sestaveného plánu, který měli jednotliví členové rady vytištěný k dipozici, osoby, které mají zajištění jednotlivých akcí na starosti, na tuto skutečnost upozornil, a případně doplnil nějaké drobné změny.

Plán akcí pro letošní rok je víceméně shodný s předchozím rokem, žádné významnější změny se nekonají. Za upozornění stojí snad je fakt, že Přibyslavské nocturno bylo přesunuto hned na první říjnový víkend, kdy snad bude ještě trochu teplejší počasí. Rovněž Přibyslavské motodění a sním spojená mše pro motorkáře nebude v září, ale už 23. srpna.

V následujícím seznamu jsou akce, které se budou konat v nejbližší době, a dále výběr některých dalších, které stojí za upozornění:

• 1. až 2. února adorace za kněze a nová duchovní povolání.
• Od února do června bude probíhat příprava dětí na první svaté přijímání.
• 8. až 10. února setkání ministrantů v Ústí nad Orlicí.
• O víkendu 15. až 17. února proběhne duchovní obnova farnosti pod vedením P. Linharta.
• V pátek 29. února vikariátní setkání mládeže.
• Od února budou po celou postní dobu probíhat křížové cesty – tradičně vždy v pátek a neděli.
• 1. března postní zamyšlení v režii Cum Laude.
• 7. března další pracovní setkání PRF.
• 8. března přijede herec Miroslav Částek a uvede Popelku Nazaretskou.
• Na Zelený čtvrtek 20. 3. by se měla opět uskutečnit symbolická „Poslední večeře“.
• Někdy v průběhu dubna proběhne veřejná sbírka na varhany po celém městě dům od domu.
• Jak již bylo avizováno, farní poutní zájezd do Rakouska bude 29. 5. až 1. 6.
• V sobotu 21. června bude tradiční pouťový koncert. V rámci pouťového večera na farním dvoře uvede divadelní soubor Muzikál, známý díky své úspěšné prvotině Pamět přibyslavská, premiéru nové hry s názvem Potopa.
• Podzimní farní zájezd bude 20. září. Cíl zájezdu zatím určený není.
• 3. až 5. října Přibyslavské nocturno.

Celý pastorační plán je zveřejněn zde na webu, měl by být součástí příštího farního listu a nebo si jej můžete stáhnout k vytištění ve formátu pdf.

Investiční plán

Dalším, velice krátkým, bodem bylo seznámení s investičním plánem na letošní rok, který zahrnuje následující tři položky:

• Dokončení oprav v prvním poschodí na faře.
• Dokončení výměny osvětlení v kostele.
• V závislosti na financích a získaných dotacích je v plánu kompletní oprava zdi/portálu/vrat na farní dvůr.

Diskuze o věži

Poslední a nejdelší částí byla diskuze o tom, co dále s věží u kostela, neboť její stav není zrovna nejlepší a důkladná oprava by se neměla moc dlouho odkládat.

Přibyslavská věž v historických souvislostech

Bývá nazývána jako věž kostelní i jako věž městská. Tuto jistou schizofrenii lze nejlépe pochopit ve světle historických událostí a souvislostí. Ty na radě pěkně vysvětlil pan doktor Macek.

Majetkové a vlastnické vztahy v minulosti vypadaly jinak než v současné době. Dříve měla každá významná stavba, jako kostely či právě třeba věž, nějakého svého patrona. Ten stavbu zajišťoval, financoval a za to míval nějaká výsadní práva, například při jejím používání (třeba významné místo v kostele).

Takovýmto patronem přibyslavské věže v době jejího vzniku (první zachované zmínky – rok 1497) bylo samo město Přibyslav. I dnes je při pohledu na věž patrné, že tehdy nesloužila jako nějaká sakrální stavba (zvonice), ale spíše jako hláska a pro obranné účely. Jak plynul čas, střídali se i majitelé přibyslavského panství a tím i patron věže. Na dlouhou dobu se jím stali Dietrichsteinové, posléze správa polensko-přibyslavského panství.

K podstatné a pro nás důležité změně došlo až v druhé polovině 19. století, kdy v důsledku tehdejších reforem došlo ke zrušení patronátů. Tehdy byla věž zapsána do pozemkových knih jako majetek přibyslavského chrámu, což nahlíženo dnešní legislativou znamená, že je majetkem farnosti.

Jak lze vyčíst ze seriálu článků PhDr. Málka o přibyslavké věži, které v současné době vychází v Přibyslavském občastníku, i po tomto převodu většina výdajů a starostí s věží padala na hlavu přibyslavské radnice a vrchnostenského úřadu v Polné.

Takto stručně nastíněné dějiny snad aspoň trochu osvětlují, proč se věž nazývá oběma výše zmíněnými přívlastky, i to, proč zřejmě ne malá část farníků (a občanů) neví, komu vlastně věž patří.

Využití věže

Jak vyjádřil otec Zdeněk ve svém úvodním slově k problematice, věž v současné době slouží farnosti pouze jako zvonice, jiný význam pro farnost nemá. Pokud se má investovat do opravy věže, je třeba, aby tato opravená věž měla nějaké smysluplné využití. A tím může být u takového historické stavby de facto pouze orientace na turistiku – výstavní prostory, muzeum, vyhlídková věž apod. – s tím, že by pochopitelně i nadále plnila úlohy, které má doposud – zvonice a místo pro hodiny.

Aby však takovouto turistickou atrakci provozovala farnost, je prakticky nereálné, finančně náročné a navíc to ani není nějakým cílem či prioritou farnosti. Jak na radě zaznělo, pro farnost je důležitější investovat například do stodoly a celkově areálu na farním dvoře, které mohou být využity pro pastorační účely.

Co tedy s věží?

Farnost samotná není zřejmě schopna věž sama opravit, bez (finanční) pomoci města se neobejde. Pan starosta Štefáček nastínil několik možností, jak by se oprava a následné využití věže dali řešit. Jedná se o možnost zápůjčky, pronájmu či převodu věže na město. Právě poslední jmenovaná se pak jeví jako nejlepší z hlediska možnosti získat dotace na opravu například z různých evropských fondů.

Výsledek diskuze

Diskuze, zda věž převést na město, či nikoli, a případně za jakých podmínek, byla vcelku dlouhá a zapojili se do ní jak členové farní rady, tak přítomní diváci. Na závěr proběhlo nezávazné hlasování, které má pouze informační charakter a do kterého se zapojili všichni přítomní. Z 35 účastníků veřejného zasedání se 29 vyjádřilo, že souhlasí s tím, aby věž byla přepsána na město, dva lidé byli proti a čtyři se hlasování zdrželi.

Zda a za jakých podmínek se převod uskuteční, bude nyní záležet ze strany farnosti na rozhodnutí Ekonomické rady a ze strany města, jak se k danému problému postaví zastupitelé. Vše je ještě otázkou mnoha jednání. Doufejme však, že nebudou trvat příliš dlouho a že nám mezi tím věž „nespadne na hlavu“.

Otázka na závěr

Na zasedání pastorační rady bylo přítomno 35 lidí, což je jen nepatrná část farnosti. A proto se vás ptám: „Co vy si myslíte o opravě přibyslavské věže? Má si jí farnost ponechat, nebo bude pro farnost, město i věž lepší, pokud se převede na město? Jaký je váš názor?„