Možná někteří z vás navštěvují nějaké to spolčo, a někteří z vás dokonce nějaké to spolčo vedou. Nuže právě pro vás je určen tento skromný článek, jehož cílem je s patřičným odstupem přiblížit signálnické veřejnosti způsob pastorace mládeže ve Francii na případové studii jednoho Pařížského společentví.

Trávím ted nějaký čas v Paříži, takže  mám informace z první ruky. Spolčaření má ve Francii dlouhou tradici a je tu mnohem rozvinutější jak u nás. Zajímavostí je, že nejen každá farnost, ale většinou i každá univerzita má svoje spolčo, které funguje vedle řady ostatních studentských organizací. Já sám docházím do Centra Saint Guillaume ktere se působí na pařížské Sciences Po.

Spolčo působí na škole již řadu let a za tu domu se mu podařilo získat slušné zázemí. Jedná se především o vlastní prostory kousek od školy, kde se odehrává většina aktivit. A jež slouží jako každodení zátemí pro studenty.O duchovní vedení studentu se tu starají staletímy proveření jezuité. Spolčo má k dispozici dva kněze a poučeného laika- biblistu. Nezbytnou součastí je také tým 12 studentu, který zajištuje a koordinuje aktivity společenství.

Jádrem spolčařských aktivit jsou čtvrteční večery, které se konají každý týden. Program je pokaždé stejný a zároveň trochu jiný. Začíná se mší v kapli, poté následuje společná večeře u jednoho stolu a  na závěr vždy nějaký tématický program. Jednou je to beseda nad novou knížkou, někdy přijde nějaký zajímavý host, někdy se diskutuje a rozjímá nad biblí a někdy se jenom tak prohlížejí fotky. Nikdy to však neni nuda 😉

Vedle pravidelných čtvrtečních setkání pořáda spolčo také řadu mimořádných akcí. Nejvýznamější bývají konference, které se konají přímo na půdě Sciences Po. Jejich téma většinou leží na pomezí náboženství a politiky, což dokáže vždy vzbudit zájem studentů, takže na konferencích bývá plno. Dobrým zvykem, který následuje po skončení konference je „bufet“, který není ničím jiným než hitparádou kulinářského umění slečen ze společenství, a přehlídkou francouzské kuchyně vůbec. Další velkou akcí, kterou spolčo v poslední době pořádalo byla expedice do Moskvy během jarních prázdnin, jejímž tématem bylo pátrání po vztahu mezi katolictvím a ortodoxní církví. Spolčo se také zapojuje do akcí pořádaných ostatními organizacemi, ať už je to výdeřená pouť do Chartres nebo momentální příprava na Světové dny mládeže v Madridu.

Zvláštní kapitolou pro spolčo jsou jeho bývalý členové, kteří už jeho řady opustily protože dostudovali a vykročili do samostatného života. Tito se stávají mecenáši a spolčo v jeho aktivitách rozličným způsobem podporují. A že jich je, vždyt spolčo už na škole funguje od roku 1962. Bez jejich pomoci by nebylo možné realizovat takové množství akcí.

Možná si myslíte, že takové spolčaření může fungovat jenom ve Francii, ale dle mého názoru můžou takto brzy fungovat i spolča u nás. Chce to jenom čas a nebát se přiložit ruku k dílu. Nemyslíte?

 

Honza Málek , publikováno na: http://rejwi.signaly.cz/

 

0 comments

Odpovědět