Farní kostel Narození sv. Jana Křtitele
O místu:
Současná barokní podoba farního kostela Narození sv. Jana Křtitele pochází z roku 1750, ovšem existenci liturgické stavby na tomto místě datujeme až do roku 1265. Písemný pramen zmiňuje výskyt kostela zasvěceného sv. Janu Křtiteli, patronovi johanitů. Jednalo se o gotickou stavbu (menší než současná podoba), jenž byla silně poničena v období husitských válek vojsky Jana Žižky obléhající město a přilehlý hrad. V roce 1750 vydal tehdejší majitel panství Karel Maxmilián z Dietrichsteina nařízení o stavbě nového kostela, určeným místem se stalo původní gotické, byl tak zachován duchovní význam tohoto místa. Prvého dubna téhož roku byl položen za velké slávy základní kámen, bílá mramorová deska s rytým nápisem s ozdobami byla zazděna do zdiva za hlavním oltářem, kde si ji také mohou návštěvníci kostela prohlédnout. Slavnostní vysvěcení kostela se konalo o tři roky později, v roce 1753, chrám byl zasvěcen Narození sv.Jana Křtitele. V roce 1767 zasáhl celou Přibyslav rozsáhlý požár, který poničil jednak kostel (střechu), tak i přilehlou gotickou věž. Zde byl dokonce požár tak mohutný, že došlo k roztavení zvonů. Vnitřní výzdoba kostela jako zázrakem požáru unikla.
Barokní stavba s křížovou lodí má sedlovou střechu se sanktusníkem, v příčné lodi se nacházejí dva oltáře, stejně jako v lodi podélné. Strop mezi nimi je ozdoben rodovým znakem Dietrichsteinů, jehož poznávacím znakem jsou nápadné vinařské nože. Přímo naproti hlavnímu oltáři jsou umístěny varhany, které jako národní technická památka byly v roce 2011 zcela zrekonstruovány.
Kolem kostela můžou návštěvníci shlédnout několik zachovaných unikátních pomníků – hrob podnikatele Josefa Hesse s náhrobkem v podobě Ježíše Krista od sochaře Josefa Maxe či hrob faráře Jana Brůžka, učitele Karla Havlíčka Borovského. Okolí chrámu je výjimečné i dalšími sochařskými unikáty, mezi něž lze bezesporu zařadit i Mariánský sloup vytvořený z podnětu P. Jana Cimbruka v roce 1998 významným akademickým sochařem (a bývalým starostou města) panem Romanem Podrázským. Sloup byl v témže roce vysvěcen – pyšní se faktem, že se jedná o jediný mariánský sloup vysvěcený ve 20.století! Při cestě do přilehlého lesoparku mohou návštěvníci shlédnout ještě Pietu z hořického pískovce.
Zpracováno podle knihy: Marková, Lucie: Přibyslav. Havlíčkův Brod 2008.
Nejbližší události v místě (rozmezí od 26.4. do 6.5.2024)
Den | Čas | Druh | intence |
---|---|---|---|
pátek 26.4. |
17:30 | Adorace | |
18:30 | Mše svatá | Za Ludmilu a Jana Kunstarovy a živé i zemřelé z toho rodu |
|
sobota 27.4. |
18:30 | Mše svatá | Za Václava a Františka Řezníčkovy, rodiče, všechny živé i zemřelé z toho rodu a Františka Pibila |
neděle 28.4. |
08:00 | Mše svatá | Za Annu a Václava Hausvaterovy a syna Josefa |
09:30 | Mše svatá | Za farnost |
|
pondělí 29.4. |
07:30 | Mše svatá | ( volná intence ) |
úterý 30.4. |
18:30 | Mše svatá | Za Jana Vlčka, rodinu a ten rod a za manžele Palendalovy |
středa 1.5. |
07:30 | Mše svatá | ( volná intence ) |
18:00 | Májová pobožnost | ||
čtvrtek 2.5. |
18:00 | Májová pobožnost | |
18:30 | Mše svatá | Za duchovní povolání |
|
pátek 3.5. |
18:00 | Májová pobožnost | |
18:30 | Mše svatá | Za Marii a Josefa Strašilovy a ten rod |
|
sobota 4.5. |
07:30 | Mše svatá | ( volná intence ) |
18:00 | Májová pobožnost | ||
18:30 | Mše svatá | Za farnost |
|
neděle 5.5. |
08:00 | Mše svatá | Za Jana Mokrého, manželku, rod Mokrých a Roseckých |
09:30 | Mše svatá | Za Lukáše Lehrla |
|
18:00 | Májová pobožnost | ||
pondělí 6.5. |
07:30 | Mše svatá | ( volná intence ) |
18:00 | Májová pobožnost |